Červen 2009

Info o parkuru

29. června 2009 v 20:07 | Nikynka |  sporty
PARKUROVÉ JEŽDĚNÍ

VÝBĚR KONĚ

Výběr koně pro skokové soutěže je důležitý proces,při kterém neklademe důraz na to jestli má kůň základní výcvik již za sebou.Takový kůň je sice připraven začít s tréninkem,ale je tu riziko,že tento kůň může mít určité zlozvyky získané z nesprávně provedeného výcviku.To by nám vše jen ztížilo.Posoudit koně zda se hodí pro skokové soutěže lze i podle exteriéru.Vybereme-li si koně,který se teprve připravuje na základní výcvik,budeme soudit podle výhod dobrého skokana.Výhodou je dlouhý dobře nasazený krk a delší hřbet,osvalená bedra,silné klouby a zdravé končetiny.Toto bývají znaky dobrého skokana.Rozhodující však nebývá jen exteriér koně.Nejdůležitější je nebojácnost a ochota respektovat překážku.Napravovat koně,kteří bezdůvodně zastavují před překážkou v důsledku dřívějším nesprávným ježděním bude velmi obtížné.Proto je velice důležité pro přípravu koně i výběr vhodného jezdce.Protože i velmi schopný kůň a velice nadaný jezdec nemohou mnoho dokázat,je zapotřebí,aby se jim věnoval zkušený trenér.



TRÉNINK SKOKANA

Trénink skokového koně se skládá z přiježděnosti koně,skokové gymnastiky a ze systematického školení v mechanice skoku a v technice skoku.Vhodným doplňkem je cvalová a dechová práce.

Teprve po zvládnutí základního výcviku koně můžeme přejít na trénink skokana.Musíme dbát na to,že ani kůň s vynikajícím předpokladem pro skákání a s dobrou ježděností získanou již v základním výcviku nepřipravíme jen skákáním.Klademe důraz na přiježděnost,kterou stále zdokonalujeme drezurou a s prací na kavaletách.Drezurou a skokovou gymnastikou získáme kromě poslušnosti a ovladatelnosti koně i jeho obratnost a hlavně jeho fyzickou připravenost.

PŘIJEŽDĚNOST

Častými přechody z vyššího chodu nebo ruchu a naopak zlepšujeme prostupnost koně a jeho poslušnost na pomůcky jezdce.I když se snažíme nyní už s většími požadavky zdokonalit přiježděnost koně,není na škodu se jednou za čas vrátit na začátek a vše zopakovat.V této fázi výcviku je důležité,aby kůň ihned a ochotně reagoval na pomůcky jezdce,který stupňuje požadavky jako například nacválat z couvání bez zastavení a podobně.

SKOKOVÁ GYMNASTIKA

Do skokové gymnastiky zařazujeme podobná cvičení jako například řadu čtyř až pěti max. 0,20m vysokých kavaletů položených za sebou ve vzdálenosti asi 1,20-1,30m. Za tuto řadu kavalet stavíme ve vzdálenosti kolem 2,80m svislou překážku později i šířkovou.V prvním měsíci nepřekračujeme výšku 1m,ale postupně překážky stupňujeme jako například řada kavaletů max. 0,20m vysokých položených za sebou ve vzdálenosti 1,20-1,30m za tuto řadu postavíme ve vzdálenosti asi 2,80m svislou překážku a za ní ve vzdálenosti 3m další svislou překážku.V příštím cvičení překážka za kavalety ještě nepřesahuje 1m,ale můžeme ji rozšířit na šířku až 0,90m.Pokud je kůň při nájezdech a skákání z klusu na těchto kombinacích klidný a soustředěný a po doskoku plynule cválá na správnou nohu přejdeme ke skokové gymnastice ze cvalu.Později přidáváme další skoky ve výšce do 1m ve vzdálenosti 3,50m. 3-4 svislé později i šířkové překážky.Pozor při skokové gymnastice ze cvalu se řada kavalet které byli položeny za sebou ve vzdálenosti 1,30m posouvá na vzdálenost asi 2,50m,nebo se odstraní a dá se jen jedna a za ní ve vzdálenosti 3m menší svislá překážka.Viz schéma skoková gymnastika.Pro gymnastické cvičení a mechaniku skoku je mnoho možností postavení překážek.Lze skákat i řadu překážek do oblouku.


KONDICE A DECHOVÁ PŘÍPRAVA

Kondici a dechovou přípravu provádíme nejčastěji v terénu,kde můžeme provádět cvalovou práci na rovných úsecích,pro posílení svalstva provádíme chůzi do kopce a z kopce.

TECHNIKA SKOKU

Techniku skoku na vyšších překážkách začínáme nejdříve naznačením odskoku kavaletou nebo bariérou postavenou ve vzdálenosti 3-3,50m,7m,10,50m před vyšší překážku.Ke konci tréninkové hodiny kavaletu před vyšší překážkou odstraníme.Rovněž při nácviku techniky a pozornosti za vyšší překážkou,pokládáme za ní ve vzdálenosti 3,50m kavaletu,kůň tak zjistí ,že i po překonání vyšší překážky musí být pozorný.

Když kůň zvládá techniku skoku ve cvalu na různých jednotlivých skocích a kombinacích a po skoku cválá klidně a pozorně na správnou nohu přejdeme k tréninku na parkuru.Parkur se skládá z rozmanitých překážek a kombinací, které výškou a šířkou nepřesahují dosud dosud požadované rozměry.Kombinace dvojskoků a trojskoků je lepší začínat skákat nejdříve na šířkovýškových překážkách potom na kombinaci svislích a nakonec na kombinaci oxérů. Při trénování na parkuru překážky nepřekračují výšku a šířku soutěže na kterou koně připravujeme.V pokročilejším tréninku můžeme v přípravném období jednou za měsíc na některé překážce,kterou již kůň dobře zvládal vystupňovat požadavky.Na toto cvičení postavíme svislou překážku o výšce asi 1m,když jí kůň překoná o něco jí zvýšíme.Skočíme ji a rozšíříme asi na 0,90m a skočíme.Pokud kůň skáče v klidu a pozorně upravíme překážku na oxer o výšce 1,20m a šířce 1m vždy jen s jedinou zadní kladinou.Ve vzdálenosti 10,50m před tento oxer postavíme lehkou svislou překážku vysokou asi 0,80m.Jestliže kůň tuto kombinaci správně překoná oxer o 0,20m snížíme a ještě jednou skočíme.Při příštím tréninku překážku změníme,použijeme například zeď,bulfinč,branku,viadukt… Při skákání vodních příkopů začínáme na mělkém příkopu s pevným dnem,asi 1030m širokým.Tuto šířku kůň zvládne překonat i z kroku.Pokud kůň projde vodní příkop klidně a bez strachu krokem při nájezdu ze cvalu jej zřejmě bez bázně skočí.Jestliže kůň odmítá skočit skáčeme za zkušeným koněm.Jestliže kůň skočí ochotně,ale doskočí do vody,postavíme nad střed vodního příkopu kladinu.Jakmile kůň překonává příkopy správným způsobem pokládáme za příkop na straně doskoku bíle natřenou lištu.Jakmile i takhle kůň překoná příkop správným způsobem můžeme jej kombinovat s jednoduchými překážkami.Potíže na vodních příkopech vyplývají z nesystematického tréninku a z nedostatku správně upravených cvičných ploch a příkopů.Změna prostředí tréninku a skákání různých barevných a rozmanitých překážek vede ke zdokonalování techniky skoku.


BAROVÁNÍ

Všechny formy barování jsou přísně zakázány ve všech prostorách pro výcvik a opracování,stejně tak kdekoliv v prostoru závodů.Výraz barování zahrnuje všechny umělé techniky zamýšlené donutit koně aby v soutěži skákal výš.

Při opakované nepozornosti vyjímečně používáme barování,při němž si jezdec záměrně počíná tak,aby vyvolal hrubou chybu koně na překážce.Při nepozornosti zadníma nohama po odskoku jezdec zesílí přilnutí a dosedne. Vyvolá tím hrubou chybu koně zadníma nohama.Ihned následuje opravný skok správným způsobem.Při nepozornosti předníma nohama jezdec vypustí při fázi odskoku přilnutí.Následkem je ztráta rovnováhy koně,který tímto přichází blízko k překážce a předníma nohama dělá hrubou chybu.Opět musí následovat opravný skok správným způsobem.Takto může koně barovat jen zkušený jezdec.V základním výcviku se toto barování nepoužívá. Mějme na paměti,že tímto způsobem barování můžeme někdy zvýšit pozornost koně,ale nikdy však schopnost skákat výš! Mnohokrát jsme svědky toho,že kůň pro něho bolestivou chybu na překážce znovu zopakuje.Příčinou bývá buď nedostatečný talent koně,nebo nervozita spojená s neuváženým odhadem odskoku.

PŘEKÁŽKY

Překážky by měli být svým tvarem a vzhledem lákavé,různorodé a měli by ladit se svým okolím.Překážky musí být sestaveny tak,aby je bylo možno pobořit.Ale nesmí být na druhou stranu natolik lehce shoditelné,aby spadly při sebemenším dotyku,nebo natolik těžké,aby zavinili pád koně.Bariéry a ostatní části překážek jsou uloženy v hácích. Hák nesmí bariéru sevřít.Bariéra musí být v háku uložena natolik volně,aby se mohla otáčet.U branek,válců a plotů musí být háky otevřenější až ploché.

VZDÁLENOSTI

- ze cvalu bez cvalového skoku - 3,30m

- ze cvalu na 1 cvalový skok - 6,30-7m

- ze cvalu na 2 cvalové skoky - 10-10,3m

- ze cvalu na 3 cvalové skoky - 14,3-15m

- ze cvalu na 4 cvalové skoky - 17,9-18,6m

- ze cvalu na 5 cvalových skoků - 21,5-22,5m

-ze cvalu na 6 cvalových skoků - 25-26m

SVISLÁ PŘEKÁŽKA


-jakékoliv konstrukce, může být pouze tehdy, jestliže jsou všechny prvky, ze kterých se skládá, umístěny ve stejné svislé rovině na straně odskoku a na zemi před ní není ani odskoková bariéra.

ŠÍŘKOVÁ PŘEKÁŽKA


-je taková překážka, která je postavena způsobem vyžadujícím výkon jak ve skoku do dálky tak i do výšky.

VODNÍ PŘÍKOP

-je to taková šířková překážka, která není doplněna žádnou překážkou nad a za vodní hladinou. Pouze na odskokové straně může být na zemi položena bariéra nebo k zemi připevněný odskokový prvek (proutěnka) nesmí být vyšší než 50 cm.

KOMBINACE

- dvojskok, trojskok a kombinace více skoků představují skupinu dvou, tří nebo několika překážek.

Překážky, na jejichž překonání je zapotřebí dvou, tří či několika následných skoků, jsou od sebe vzdáleny nejméně 10,5 m.

Vzdálenost se měří od základny překážky na straně doskoku k základně další překážky na straně odskoku.

Chyby jsou na jednotlivých překážkách kombinace penalizovány samostatně. Při poboření nebo zastavení v kombinaci u druhé nebo třetí překážky musí jezdec najet znovu celou kombinaci.

KOLBIŠTĚ A OPRACOVIŠTĚ:


STÁŘÍ KONÍ

- koně, kteří jsou hlášeni na světová mistrovství musí být nejméně 7-letí

-koně startující na závodech a soutěžích pro mladé koně od 4 let

STÁŘÍ JEZDCE

-jezdci startující za juniory 14-18 let

PRAPORKY

- plně červené praporky musí být umístěny tak, aby byli míjeny soutěžícím vždy po jeho pravé ruce a plně bílé praporky musí být umístěny tak, aby byly míjeny soutěžícím po jeho levé ruce, se používají na parkuru k označení:

- startu

- překážek

- povinných průjezdů

- cíle

- u cvičné překážky na opracovišti

-startovní čáru a cílovou lze při určitých soutěžích projet v obou směrech. V takovém případě musí být 4 praporky.

ZVONEC

- zvonec se používá pro dorozumívání se soutěžícími

- zvonec se používá:

- k povolení vstupu soutěžícím na připravené kolbiště k prohlídce parkuru

- jako znamení ke startu, po zazvonění musí soutěžící do 60 sekund projet startovní čarou, jinak je vyloučen

- k zastavení soutěžícího při poboření překážky nebo při nepředvídané okolnosti

- jako znamení pro soutěžícího, aby po přerušení pokračoval v parkuru

-prodloužené a opakované zvonění informuje o vyloučení

ROZMĚRY PŘEKÁŽEK

- STUPEŇ - VÝŠKA - VÍCEBRADLÍ - OXERY - VODNÍ PŘÍKOP

ZM 90 90-130 80-110 150-250

Z 100 110-150 100-130 150-250

ZL 110 120-160 110-140 200-250

L 120 130-170 120-150 250-300

S 130 140-180 130-160 300-350

ST 140 150-190 140-170 300-400

T 150 160-200 150-180 350-450

TT 160 170-210 160-190 400-500



MAXIMÁLNÍ POVOLENÁ DÉLKA PARKURU JE POČET PŘEKÁŽEK X 60M

NEDOVOLENÁ POMOC

-každý ať již požadovaný nebo nepožadovaný zásah jiné osoby poskytnutý mezi startovní a cílovou čarou s cílem pomoci jezdci nebo jeho koni je považován za nedovolenou pomoc. Jakákoliv pomoc s cílem upravit postroj nebo uždění, podat bičík .... během parkuru má za následek vyloučení. Jestliže je jezdci podána během parkuru jeho přilba nebo brýle, nepovažuje se to za nedovolenou pomoc.

ČAS PARKURU

- je čas, který soutěžící potřebuje na absolvování parkuru. Začíná okamžikem, kdy jezdec na koni projede startovní čáru za předpokladu, že byl dán signál ke startu a končí v okamžiku, kdy jezdec protne cílovou čáru. Obě tyto čáry musí být projety směrem vyznačeným na plánku parkuru.

STANOVENÝ ČAS

-musí být uveden na plánku parkuru, je určen podle délky parkuru.

PŘÍPUSTNÝ ČAS

-u všech soutěžících, kde je určen stanovený čas, se přípustný čas rovná dvojnásobku stanoveného času. Soutěžící, který tento čas překročí je vyloučen.

ŠPATNÉ ZACHÁZENÍ (BAROVÁNÍ)

- výraz barování zahrnuje všechny umělé techniky zamýšlené donutit koně, aby skákal výš. Například záměrné zvednutí bariéry při skoku koně. Kůň se praští předními končetinami - výsledkem má být, že si kůň dá příště větší pozor. Většinou si ale kůň nad překážkou nevěří a stává se, že kůň začne "šticovat" - zastaví před překážkou.

-všechny formy barování jsou přísně zakázány ve všech prostorách pro výcvik a opracování, stejně tak kdekoliv v prostoru závodů.

OPRACOVIŠTĚ

- cvičné překážky lze skákat pouze ve směru vyznačeném praporky

-na opracovišti musí být minimálně 1 skok kolmý a 1 skok šířkový

KOMISAŘ

- všechna opracoviště musí být pod stálým dohledem. Alespoň jeden komisař musí být vždy přítomen, kdykoliv jsou tyto prostory používány, aby byla dodržována všechna pravidla.

-hlídá, aby se skoky na opracovišti skákaly ze správné strany, aby jezdci měli helmu - junioři tříbodové uchycení, bič max. 75 cm, šporny - jen tupý konec směrem dolů - 3,5cm.

ÚBOR

-jezdci jsou povinni nosit korektní úbor, tak jak je uvedeno ve všeobecných pravidlech. Jezdecké boty, bílé jezdecké kalhoty, bílou košili, bílou kravatu, sako černé, modré nebo červené, helma - junioři 3-bodové uchycení.

PODÁVÁNÍ PROTESTU

-smí ho podávat jen trenér nebo vedoucí družstva. Poplatek+písemný protest. Pokud sbor rozhodčích rozhodne,že byl protest oprávněný poplatek vrátí,jestliže byl protest neoprávněný,peníze propadají.


Druhy parkurových překážek

20. června 2009 v 11:05 | Nikynka |  sporty
Tak tady jsou nějaké druhy překážek...

Kolmé skoky - jsou to vertikální překážky s několika kavaletami uspořádánými jedna na druhou. Je poměrně obtížný, protože kůň má jen málo času uvědomit si výšku skoku. Mají za úkol prověřit schopnost koně skákat do výšky.

Oxery - jsou to takové překážky, na nichž musí kůň skákat nejen do výšky, ale i do dálky. Jsou sestaveny tak, aby když se jich kůň dotkne, ihnet spadli.
Zeď - je to svislá překážka namalovaná z namalovaných dřevěných kvádrů se světlejším okrajem. Něktěří koně jsou z ní vystrašeny, protože nevidí místo doskoku.
Dvojbradlí neboli doublebar - je vlastně oxer s dvěma řadami stojícími těsně u sebe různě vysokými kavaletami.

Trojbradlí neboli tripplebar - je oxer se třemi řadami stojícími těsně u sebe různě vysokými kavaletami.
Křížek - je to nejjednodušší překážka. Skládá se ze dvou kavalet postavenými přes sebe do tvaru písmene X.
Kozí hřbet - tato překážka se moc v soutěžích nevyskytuje. Vypadá jako trojbradní, ale prostřední kavaleta je nejvyšší než první a poslední.

Přírodní skoky - jsou to překážky vyrobené z přírodních materiálů jako jsou nenabarvené tyče nebo forma živého plotu. Tyto překážky jsou obtížné, koně se jim často vyhýbají.
Základní oxer - je jeden z nejtěžších oxerů. Skládá se ze dvou stejně vysokých překážek postavených těsně za sebou a skáčou se jedním skokem.
Vějíř - skládá se ze tří kavalet, které vycházejí z jednoho sloupku a rozevírají se do třech, což koni umožňuje skákat na jedné straně jako kolmý skok a na druhé straně jako trojbradlí.
Vodní příkop - existuje ve dvou typech: kombinovaný s kolmým skokem nebo oxerem, nebo širší příkop s níským živým plotem před ním. Na doskoku je umístěna bílá páska, aby bylo možno posoudit, zda kůň neudělal chybu.
JEDNODUCHÉ PŘEKÁŽKY
Přes jednoduchou překážku se skáče jedním skokem. Dva nejdůležitější typy jednoduchých překážek jsou kolmý skok (kolmák) a dvojbradlí neboli oxer.

KOMBINOVANÉ PŘEKÁŽKY
Kombinace se skládají ze dvou, tří nebo více částí. Například trojskok se skládá ze tří skoků, které tvoří jednu překážku. Kombinace mají v parkúru jedno číslo. Jednotlivé skoky v jedné kombinaci se označí písmenem (A, B, C). Pokud kůň odmítne skočit v kombinaci například skok C, musí jezdec absolvovat znovu celou kombinaci.

VÝŠKOVÁ PŘEKÁŽKA
Výšková překážka se překonává jedním skokem. Pro koně jsou čistě výškové překážky velmi nepříjemné, neboť u těchto překážek bývá větší problém určit dobrou vzdálenost odskoku. Všeobecně by se mělo na výškové překážky najíždět nepříliš rychle s dobře shromážděným koněm. Správné místo odskoku leží blíž překážky než například u šířkové překážky. Kůň musí vyskočit spíše nahoru než překlenout vzdálenost. Mezi výškové překážky patří kolmák, zeď a ohrada.

KOLMÁ PŘEKÁŽKA
Kolmák je svislá překážka stavěná pouze do výšky. Mezi stojany se zavěsí několik bariér nebo dřevěných prken nad sebe. Kolmá překážka je školní příklad výškové překážky.



ZEĎ
Zeď je výšková překážka, která je složena z beden. Zvládnout tuto výškovou překážku je dost obtížné, neboť kůň nevidí místo doskoku.

ŠÍŘKOVÁ PŘEKÁŽKA
Šířková překážka je stavěna v horizontální perspektivě. Přes tyto překážky musí kůň překlenout určitou vzdálenost. Patří sem různé typy oxerů a triple-bar.

ŽOLÍK
Žolík bývá nepříjemná, ale nezáludná překážka. Může být různě postaven. Žolík se většinou liší od běžných překážek určitým vzhledem, například spodek překážky může být tvořen nerovným kmenem stromu. Žolík bývá označen žolíkovou kresbou, upevněnou na stojanech překážky. Za překonání této překážky dostane jezdec v soutěžích postupné obtížnosti dvakrát tolik bodů než za překonání poslední regulérní překážky.

OXER
Při překonávání oxeru musí kůň skočit do výšky a zároveň překlenou určitou vzdálenost. Vrchní bariéry jsou u oxeru ve stejné výšce. Je-li zadní bariéra výše než přední, hovoříme o dvojbradlí (double-bar). Dvojbradlí je pro koně příjemnější než klasický oxer. Přestože se oxer skládá z několika částí, je to jedna překážka, tj. jednoduchá, a kůň ji musí překonat jedním skokem.



TRIPLE-BAR neboli TROJBRADLÍ
Triple-bar je šířko-výšková překážka skládající se ze tří šikmo stoupajících bariér. Tuto překážku zdolává kůň jedním skokem. Variantu triple-baru představuje takzvaná pyramida která má první a třetí bariéru ve stejné výšce - střední bariéra tvoří nejvyšší bod překážky.

VODNÍ PŘÍKOP

Příkop naplněný vodou je známá parkúrová překážka. Vodní příkop je většinou široký 2-4 m a hluboký 10-15 cm. Musí být vyhlouben v povrchu kolbiště. Je to čistě šířková překážka, která se liší také tím, že kůň při jejím špatném překonání doskočí do vody. U této překážky je důležitá reakce koně na vodu. Na odskokové straně této překážky může být umístěna odskoková bariéra nebo nízká proutěná překážka, která nesmí být vyšší než 150 cm. Doskok vodního příkopu musí být vyznačen bílou páskou, aby rozhodčí mohl lépe konstatovat případnou chybu koně.

ODSKOKOVÁ BARIÉRA

Odskoková bariéra označuje místo odskoku. Někdy se tato bariéra pokládá před překážku a koni se tak usnadňuje určení správného místa odskoku.

Neposlušnost koně:

zastavení před překážkou, vybočení....
ZASTAVENÍ PŘED PŘEKÁŽKOU
Za zastavení před překážkou se považuje, jestliže kůň zastaví před překážkou, kterou má překonat. Není rozhodující, zda přitom překážku poboří nebo posune. Podle pravidel F.E.I. (Féderation Equestre Internationale) je jezdec vyloučen při třetí neposlušnosti koně.


VYBOČENÍ
Vybočení znamená, že se kůň vymkne z moci jezdce a mine překážku, kterou měl překonat, cílovou čáru nebo povinný průjezd.


ODEPŘENÍ POHYBU
Za odepření pohybu se považuje, jestliže kůň zastaví a odmítá pohyb vpřed.

Zdroj : www.livehorse.blog.cz